Kateřina Hošková je tajemnicí pro výzkumné infrastruktury na CEITEC MU. Od roku 2014 se zabývá administrací a řízením výzkumných infrastruktur a sdílených laboratoří (Core Facilities). V současné době nastavuje a dohlíží na interní postupy spojené s vykazováním využití přístrojového vybavení, finančním plánováním a investicemi, kalkulacemi cen a fakturací za služby, datovou politikou a metodami hodnocení a evaluace výzkumných infrastruktur. Aktivně se podílí na projektu Alliance4Life_ACTIONS, kde předsedá fokusní skupině „Core Facilities and Big Data“. Dále je členkou EU-LIFE a výkonného výboru CTLS (Core Technologies for Life Sciences).

Jozef Masarik je prorektorom pre vedu, doktorandské štúdium a vedecké projekty Univerzity Komenského v Bratislave. V súčasnosti pôsobí aj vo funkcii povereného riaditeľa Univerzitného vedeckého parku UK. Aktívne sa podieľa na projekte ACCORD zameranom na modernizáciu výskumnej infraštruktúry na Prírodovedeckej fakulte UK a na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK. Je členom Učenej spoločnosti Slovenska, zástupcom Slovenska v ENEA. V minulosti osem rokov viedol Agentúru na podporu výskumu a vývoja. Vo vedeckej činnosti sa zaoberá štúdiom kozmického žiarenia a jeho aplikáciami v oblasti astrofyziky, geofyziky, kozmické a environmentálneho výskumu.

Pavel Plevka je mezinárodně uznávaný odborník v oborech strukturní biologie a virologie. Působí ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC jako zástupce ředitele pro výzkumné infrastruktury. V roce 2022 se významně zasloužil o vznik Národního institutu virologie a bakteriologie, který zastřešuje špičkový výzkum v České republice, má za cíl vytvářet prostředí pro vědecké spolupráce a zlepšit koordinaci výzkumných kapacit pro zvládání nových epidemií. Vedle excelentních vědeckých výsledků Pavla Plevky, které jsou pravidelně publikovány v předních vědeckých časopisech jako PNAS, Nature Communications nebo Science Advances s mimořádným zahraničním ohlasem, se aktivně podílel na řešení pandemie. Poskytuje odborná stanoviska a konzultace vedoucím představitelům země i široké veřejnosti. Loni získal jako jediný vědec v České republice prestižní ERC Consolidator Grant Evropské výzkumné rady s projektem nazvaným BioPhage, který se zabývá studiem fágové infekce bakteriálního biofilmu tvořeného buňkami zlatého stafylokoka.

Vlastimil Růžička pracuje v oddělení strategických studií Technologického centra Praha. V letech 2020-23 byl hlavním řešitelem projektu TAČR s názvem INFRAM, „Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur“. Výsledkem projektu vycházejícím z mezinárodních případů dobré praxe, dotazníkové šetření, hloubkových analýz byla doporučení pro řízení výzkumných infrastruktur na národní a na institucionální úrovni. V minulosti působil v roli školitele v kurzu Dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur v rámci projektu ResInfra@DR, byl hodnotitelem projektů pro ESFRI Roadmap. V letech 2010-14 řídil projekt ELI Beamlines. V období 2008-10 byl náměstkem pro řízení vysokých škol a vědy na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V letech 2002-7 byl rektorem VŠCHT Praha.

Pavel Doleček v současnosti působí na pozici prorektora pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy. Mezi roky 2017 a 2022 vykonával funkci náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT. Na ministerstvu v minulosti zastával post vedoucího oddělení koncepčního odboru vysokých škol a posléze působil na pozici zástupce náměstka. Podílel se na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu v gesci ministerstva včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativy a financování. V současnosti mezi jeho hlavní odpovědnosti patří koordinace univerzitních aktivit v rámci investičního rozvoje a využívání strukturálních fondů EU a rozvojových programů. Dále pak spolupráce univerzity mj. se státní správou a dalšími strategickými partnery, včetně těch univerzitních. Je členem řady odborných poradních orgánů, rad a výborů. Věnuje se vzdělávací a školicí činnosti v oblasti veřejných politik ve vysokém školství a výzkumu.

Prof. Pavol Šajgalík (1955) je predsedom Slovenskej akadémie vied (od roku 2015). Jeho primárnym vedeckým zameraním sú pokročilé keramické materiály (advanced ceramics), ich výskum a vývoj pre aplikácie v extrémnych podmienkach. V období 2013-2015 bol predsedom Európskej keramickej spoločnosti, v súčasnom období pôsobí v exekutívnej rade tejto spoločnosti. Je členom Americkej a Japonskej keramickej spoločnosti. Je voleným členom, Svetovej akadémie keramiky. Je autorom viac než 200 vedeckých publikácií. Je držiteľom mnohých medzinárodných i domácich ocenení.

Ondřej Slabý (*1981) je profesorem a přednostou Biologického ústavu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) na Masarykově univerzitě. Je předsedou Agentury pro zdravotnický výzkum ČR, poradcem ministra zdravotnictví pro oblast vědy a výzkumu, místopředsedou Odborného panelu pro oblast lékařských a zdravotních věd metodiky M17+ Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a garantem Národní inovační platformy IV. Péče o zdraví, pokročilá medicína národní RIS3 strategie. V letech 2020-2021 působil jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Prof. Slabý se výzkumně zabývá nádorovou genomikou se speciálním zaměřením na možné využití nových poznatků v diagnostice a moderní terapii (h-index 46, celkový počet citací bez autocitací > 7500). Má atestaci v oboru Klinická genetika a je průkopníkem konceptu precizní onkologie v České republice.

Eliška Handlířová je vedoucí kanceláře ředitele výzkumného ústavu CEITEC MU. Jako členka vedení je pověřená koordinací „HR Excellence in Research Award“ (HRS4R, HR Award) a také agendě rovných příležitostí a managementu diverzity. Ve své práci aplikuje teorii institucionální změny a věnuje se tématu kultivace interní kultury organizace. V roce 2019 pod její koordinací získal CEITEC MU ocenění HR Award, v roce 2021 garantovala realizaci tzv. interim assessment. V rámci svého působení Eliška Handlířová koordinovala a odborně zaštiťovala vznik a implementaci již tří plánu genderové rovnosti (Gender Equality Plan, GEP) a to v letech 2016, 2019 a 2021. Eliška Handlířová reprezentuje CEITEC MU jako předsedkyně fokusní skupiny „HR and Mobility“ konsorcia Alliance4Life a členka fokusní skupiny „Gender Equality“ konsorcia EU-LIFE. Eliška Handlířová absolvovala vysokoškolské studium na Masarykově univerzitě v oborech veřejná ekonomie, sociologie a genderová studia.

Tomáš Mozga pracuje jako projektový manažer na Biologickém centrum AVČR v Českých Budějovicích. Aktuálně zajišťuje především podporu pro ERA Chair v molekulární biologii rostlin, nově založenou mezinárodní vědeckou radu, zakládání nových výzkumných skupin, vytváření strategických dokumentů a nastavování procesů na instituci. Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě v Brně. Po pěti letech strávených ve švédské Uppsale (2011-2016) se vrátil zpátky do ČR s cílem rozvíjet obor projektový management vědy. Jeho koníčkem je mentoring studentů, vedení kurzů projektového řízení, profesního rozvoje a mezinárodní mobility, integrace expatů a podpora zakládání nových výzkumných skupin v ČR. Je zakládajícím členem a místopředsedou CZARMA, www.czarma.cz.

Zuzana Hrabovská vyštudovala Obchodnú fakultu Ekonomickej univerzity v Bratislave, odbor Manažment medzinárodného obchodu. Odborné skúsenosti získala počas pôsobenia v súkromnom sektore najmä v nadnárodných spoločnostiach. Od novembra 2014 pracuje ako projektová manažérka na Odbore vedy a výskumu (OVV) Úradu Slovenskej akadémie vied, ktorý od februára 2020 aj vedie. OVV, referát podpory výskumu sa prostredníctvom mobilitných a reintegračných schém snaží prilákať na ústavy SAV skúsených výskumníkov zo zahraničia a čiastočne zvrátiť fenomén „odlivu mozgov“ zo Slovenska. Zuzana využíva svoje bohaté manažérske skúsenosti pri riadení a koordinácii projektov a aktivít, ktoré sú spojené s mobilitou vedeckých pracovníkov: Program SASPRO 2 (H2020 MSCA COFUND), programy: MoRePro, Impulz, Podporný fond Štefana Schwarza, Granty pre doktorandov SAV – DoktoGrant, Kancelária na podporu EÚ projektov, Euraxess_Point SAV a implementácia Stratégie ľudských zdrojov vo výskume HRS4R.

Barbora Wahlová je manažerka s dlouholetou praxi v personálního managementu v mezinárodních korporacích, multikulturním pracovním prostředí a ve vedení transformačních projektů (například IBM, Infosys, Nestlé). Od roku 2018 se Barbora Wahlová v rámci hledání nové pracovní výzvy stala součástí univerzitního světa a je zodpovědná za implementaci HR Excellence in Research Award (HR Strategy for Researchers, HRS4R) na Přírodovědecké fakultě MU. Zde společně se širším týmem a za aktivní podpory vedení úspěšně implementovala řadu nových personálních postupů přispívajících k myšlence tvorby jednotného evropského prostoru umožňujícího volný pohyb vědců (European Research Area), počínaje zavedením dvoujazyčného komunikace a dokumentace, přes vytvoření Systému pracovních pozic Přírodovědecké fakulty MU navázaného na EU kategorizaci a kompetenční rámce, Kariérního řádu, Pravidel a praktických postupů pro výběrová řízení vedených v souladu s EU Kodexem náboru výzkumných pracovníků, zavedení hodnocení výkonu a pracovního chování všech pracovníků fakulty a dalších. Zároveň je od roku 2019 v roli EU Experta hodnotitelkou HRS4R pro Evropskou komisi, kde hodnotí jak instituce prvotně se ucházející o logo HR Excellence in Research Award (Initial Assessment), tak i instituce obhajující logo po pětileté implementaci personální strategie HRS4R a akčního plánu (Renewal) v rámci tzv. Site Visit. Barbora Wahlová své zkušenosti z oblasti personální strategie v univerzitní a výzkumné sféře sdílí s dalšími institucemi.

Zlatuše Novotná je koordinátorkou strategických partnerství a mezinárodních vztahů CEITEC MU, koordinátorkou Alliance4Life a hlavním zástupcem CEITEC v alianci EU-LIFE. Od roku 2009 se podílela na vzniku a rozvoji ústavu CEITEC, kdy jako členka vedení ústavu vybudovala a do roku 2017 vedla profesionální in-house Grant Office jako pracoviště zaměstnávající manažery vědy v oblasti přípravy a řízení výzkumných projektů, transferu technologií a organizace eventů. V této době zúročila své zkušenosti s koordinací EU projektů a vedením multikulturních týmů, které získala během své téměř 20leté kariéry v komerční sféře. Zlatuše Novotná absolvovala vysokoškolské studium a obdržela doktorský titul na Vysoké škole veterinární v Brně.

Zuzana Lisoňová vedie Oddelenie vedecko-výskumných projektov na Rektoráte Univerzity Komenského v Bratislave. Je manažérkou veľkého EŠIF projektu ACCORD a zástupkyňou UK v rámci aliancie európskych univerzít ENLIGHT za oblasť výskumu a inovácií. Svoje pracovné skúsenosti z riadenia a manažovania projektov budovala postupne z katedrovej cez fakultnú úroveň až po celouniverzitnú, v rámci ktorej zodpovedá aj za koordináciu fakultných projektových pracovísk. Zručnosti v projektovom riadení a európskej spolupráci získala aj v rámci mimovládneho sektora (predovšetkým think-tanku Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku). Absolvovala politológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, kde pôsobila aj jako vedecko-výskumná pracovníčka. Je spoluautorkou Plánu rodovej rovnosti UK a participovala na získaní HR Excellence Award.

Ida Součková Olšová má pracovní zkušenosti z různých typů organizací – od státní správy a samosprávy, nadnárodní společnosti přes zahraniční univerzitu až po současnou pozici na Masarykově univerzitě (MU). V prostředí výzkumných projektů a projektové podpory se pohybuje od roku 2012, za tu dobu se na Rektorátu MU podařilo vybudovat tým zkušených expertů na širokou škálu možností financování výzkumu. Podílela se na založení a zahájení aktivit České asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu (CZARMA), je předsedkyní spolku. Je také zapojena do Research Management Task Force v rámci Utrecht Network a od roku 2020 odpovídá za organizaci schůzek sítě REGON (Regional Grant Office Network).

Michal Otyepka vystudoval fyzikální chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V letech 2008 až 2020 působil jako vedoucí katedry fyzikální chemie. Nyní vede Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN-RCPTM) a také působí v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO. Věnuje se studiu struktury a vlastností nanomateriálů a biomakromolekul, stál mimo jiné u objevu nejtenčího izolantu na světě – fluorografenu, podílel se na vývoji prvního nekovového magnetu a v jeho laboratoři byly vyvinuty nové syntetické postupy směrem ke grafenovým derivátům. V roce 2014 získal grant Neuron Impuls Nadačního fondu Neuron, v roce 2015 grant Evropské výzkumné rady (ERC), v roce 2020 jako vůbec první český vědec grant ERC Proof of Concept a nedávno zahájil řešení prestižního grantu Evropské rady pro inovace (EIC) zaměřeného na využití grafenových derivátů v oblasti superkondenzátorů.